|
|
Metriky a kriteria pro diagnostiku sociotechnických systémů
Raudenská, Lenka ; Dohnal, Mirko (oponent) ; Nenadál, Jaroslav (oponent) ; Fiala, Alois (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá metrikami a kriterii pro diagnostiku sociotechnických systémů, což je v dnešní době aktuální téma firem, které chtějí zajistit kvalitu výrobků s ohledem na požadavky trhu. Stále více zákazníků vyžaduje po dodavatelích, aby prokazovali trvalou způsobilost vyrábět a dodávat kvalitní výrobky podle daných specifikací. Schopnost vyrábět kvalitní výrobky, odpovídající požadavkům zákazníka, získává klíčovou roli v konkurenceschopnosti podniku. V práci nalezneme základní strategie a pravidla, která jsou předpokladem dobře fungujícího podniku a dokáží zajistit kvalitu výrobků za konkurence schopné výrobní ceny. Dále jsou v práci uvedeny metody a nástroje pro plánování, jež jsou nutné pro kvantifikování množství času, zdrojů a vytváření rozpočtu, včetně důležité analýzy rizik, která pomáhá definovat preventivní akce, které zredukují pravděpodobnost faktorů, které mohou ohrozit úspěch dílčích činností, a s nimi spjatý úspěch celého podniku, od jejich prvopočátku. Další část je zaměřena na optimalizační problémy, které jsou řešeny pomocí metod Rojové inteligence. Jsou zde specifikovány jak samotné algoritmy, tak i jejich využití v praxi, především pak problém obchodního cestujícího a Vehicle Routing Problem, které slouží jako prostředek pro řešení dílčích problémů ve výrobním průmyslu. V poslední části je využito Kvalitativní modelování, u něhož je možné dospět k řešení problému i s méně přesnými (kvantitativními) informacemi o zkoumaném modelu. V textu nalezneme popis kvalitativní algebry, která rozeznává jen tři možné hodnoty, a to kladná, nulová a záporná. Takto koncipovaný aparát je dostatečný pro popis trendů, a pro interpretaci výsledků lze výhodně využít nástroje z matematické oblasti teorie grafů.
|
|
|
Programovatelní nelidští aktéři - analýza sociotechnické imaginace geeků
Michalik, Tadeáš ; Fabuš, Pavol (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Marie (oponent)
V tomto kvalitativním výzkumu jsem analyzoval dvě diskuse počítačových geeků, vztahující se k možnosti uplatnění distribuované verzovací platformy GiHub v legislativním procesu. V teoretické části jsem se zabýval standardním pojetím technologií na Západě a alternativními sociálními teoriemi technologií. Dále jsem situoval geeky do odpovídajícího politického kontextu. Geekové se definují na základě svého vztahu k počítačovým technologiím, sami je programují a jsou kolektivně jejich autory. Ve výzkumné části analyzuji jejich diskusi z pohledu sociotechnické imaginace, abych zjistil, jakým způsobem rozumí artefaktům, které vytvářejí, jak se skrze technologie vztahují ke společnosti a jakou roli v jejich politice technologie hrají. Skrze zkoumání sociotechnické imaginace se pak pokouším propracovat k jejich předporozumění světu a zjistit, jakým typem aktéra pro ně technologie jsou. Tato zjištění dávám do kontextu se standardním přístupem k techologiím a nastiňuji změny, které se oproti standardnímu narativu objevují. Zároveň analyzuji procesy, které se v sociální imaginaci geeků odehrávají, když se snaží o propagaci vlastních forem spolupráce skrze fetišizaci technologií.
|
|
|
Programovatelní nelidští aktéři - analýza sociotechnické imaginace geeků
Michalik, Tadeáš ; Fabuš, Pavol (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Marie (oponent)
V tomto kvalitativním výzkumu jsem analyzoval dvě diskuse počítačových geeků, vztahující se k možnosti uplatnění distribuované verzovací platformy GiHub v legislativním procesu. V teoretické části jsem se zabýval standardním pojetím technologií na Západě a alternativními sociálními teoriemi technologií. Dále jsem situoval geeky do odpovídajícího politického kontextu. Geekové se definují na základě svého vztahu k počítačovým technologiím, sami je programují a jsou kolektivně jejich autory. Ve výzkumné části analyzuji jejich diskusi z pohledu sociotechnické imaginace, abych zjistil, jakým způsobem rozumí artefaktům, které vytvářejí, jak se skrze technologie vztahují ke společnosti a jakou roli v jejich politice technologie hrají. Skrze zkoumání sociotechnické imaginace se pak pokouším propracovat k jejich předporozumění světu a zjistit, jakým typem aktéra pro ně technologie jsou. Tato zjištění dávám do kontextu se standardním přístupem k techologiím a nastiňuji změny, které se oproti standardnímu narativu objevují. Zároveň analyzuji procesy, které se v sociální imaginaci geeků odehrávají, když se snaží o propagaci vlastních forem spolupráce skrze fetišizaci technologií.
|
|
|
Metriky a kriteria pro diagnostiku sociotechnických systémů
Raudenská, Lenka ; Dohnal, Mirko (oponent) ; Nenadál, Jaroslav (oponent) ; Fiala, Alois (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá metrikami a kriterii pro diagnostiku sociotechnických systémů, což je v dnešní době aktuální téma firem, které chtějí zajistit kvalitu výrobků s ohledem na požadavky trhu. Stále více zákazníků vyžaduje po dodavatelích, aby prokazovali trvalou způsobilost vyrábět a dodávat kvalitní výrobky podle daných specifikací. Schopnost vyrábět kvalitní výrobky, odpovídající požadavkům zákazníka, získává klíčovou roli v konkurenceschopnosti podniku. V práci nalezneme základní strategie a pravidla, která jsou předpokladem dobře fungujícího podniku a dokáží zajistit kvalitu výrobků za konkurence schopné výrobní ceny. Dále jsou v práci uvedeny metody a nástroje pro plánování, jež jsou nutné pro kvantifikování množství času, zdrojů a vytváření rozpočtu, včetně důležité analýzy rizik, která pomáhá definovat preventivní akce, které zredukují pravděpodobnost faktorů, které mohou ohrozit úspěch dílčích činností, a s nimi spjatý úspěch celého podniku, od jejich prvopočátku. Další část je zaměřena na optimalizační problémy, které jsou řešeny pomocí metod Rojové inteligence. Jsou zde specifikovány jak samotné algoritmy, tak i jejich využití v praxi, především pak problém obchodního cestujícího a Vehicle Routing Problem, které slouží jako prostředek pro řešení dílčích problémů ve výrobním průmyslu. V poslední části je využito Kvalitativní modelování, u něhož je možné dospět k řešení problému i s méně přesnými (kvantitativními) informacemi o zkoumaném modelu. V textu nalezneme popis kvalitativní algebry, která rozeznává jen tři možné hodnoty, a to kladná, nulová a záporná. Takto koncipovaný aparát je dostatečný pro popis trendů, a pro interpretaci výsledků lze výhodně využít nástroje z matematické oblasti teorie grafů.
|
host ::
RSS.